TIBETAN TERRIER STAR
na anketu odpovídá Jana Matoušková, ch.st. Tri-Sherpa
majitelka tibetského teriéra od r. 1986, chovatelka od r. 1992 (1992-93 Sherpa CS)
Ahoj Simono, jak jsem slíbila, usedám k PC a vzpomínám na tibetské teriéry. Po deseti letech pauzy, prosáto sítem zapomnění, se vše jeví v jiném světle, a tak píši už jako úplný laik a jmenuji pouze pár TT, kteří mě vytanuli na mysli...
1. Dobře si vzpomínám na Chabira a Igise Al-Erak Marty Ballingové, první dva tibeťáky, které jsem kdy spatřila, a do čtrnácti dnů jsem si pořídila Nera - CH. CYRHAM ANANDA (*1986).
2. Nezapomenutelná Winnie (CH. WINNIE VON NAMA-SCHU) (*1990) - kombinace téměř sluníčkové povahy a pěkného vzhledu, dokonce i výstavně úspěšná (a jak snadno se česala!)
3. Jerry (CH.SILGARHI VARIUS) (*1989) majitelky Anke Peine - nejužívanější plemeník své doby ( sice moc velký, ale krásně vybarvený)
4. Ch. Benny's Crazy Daisy (*1986) - fenka z obrázku
v KTR Reporteru, sedící uprostřed sedmikráskového trávníku - s šibalským kukučem
a příznačným jménem (patrně tak se bude jmenovat naše budoucí fenka).
5. Cchomolungma Tri-Sherpa, dcera Winnie - tibeťák s nejlepší povahou, veselá a ochotná poslechnout na slovo - takovou bych hned brala ...
6. Všichni současníci Nera - Kim, Bauchi, Cesar, Aris, Aran - výstavní klání a střídavé úspěchy (kdeže všechny diplomy a medaile jsou ...)
7. na fotce v KTR Reporteru - pro mne dokonalý TT - černo-bílý pes s hrdým profilem (foto na půl stránky, jméno již nevím)...
Tak si, Simono, myslím, ze můj příspěvek je nepoužitelný. Zajímavé, jak se celý ten
"kolotoč" kolem psů, výstav a chovu nakonec scvrkne do pár vět... Ale tak je to ostatně
se vším...
Ahoj Jana
redakční poznámka: Vůbec si nemyslím, že tento "memoriální dopis" je nepoužitelný, právě naopak. S Janou jsme si pořídily prvního tibeťáka ve stejné době a obě jsme jim propadly. Potkávaly jsme se na výstavách, na schůzích, dlouhé hodiny jsme debatovaly o tibetských teriérech a o všem kolem nich, zakládaly jsme po r. 1989 klub, Jana byla řadu let předsedkyní TTC.... Její krátké vzpomínky na mě tím vším dýchly. Snad se trochu tehdejší atmosféry přeneslo i na čtenáře těchto řádek. (Simona Jemelková)