Cruftova výstava a tibetští teriéři
Simona Jemelková (březen 2007, aktualizováno 2/2012)
První Cruftova výstava se pod tímto jménem uskutečnila v r. 1891.
Je pojmenována po svém zakladateli a prvním pořadateli Charlesovi Cruftovi,
zpočátku byla pořádána jako soukromá akce a
teprve od roku 1948 nad ní převzal záštitu britský Kennel Club.
Od té doby stoupá úspěch a prestiž výstavy rok od roku.
Od roku 1987 je výstava pořádána jako čtyřdenní, roku 1991,
tedy v roce svého stého výročí, se přesunula z Londýna do Birminghamu.
Každoročně se jí účastní přibližně 20 až 30 tisíc psů.
Přestože účast na Cruftově výstavě byla až donedávna omezena v podstatě na vystavovatele z
Velké Británie, má výstava světovou pretiž, a to nejen pro vítěze.
Pro účast na výstavě je třeba splnit určité podmínky, takže britští chovatelé zdůrazňují
jako úspěch již sám fakt, že jejich pes se kvalifikoval k účasti na Crufts.
Posuzovat na Cruftově výstavě představuje mimořádnou prestiž i pro rozhodčí a
být Kennel Clubem pozván k posuzování na Crufts je považováno
za vrchol posuzovatelské kariéry.
Anglické členění plemen psů do skupin se podstatně liší od FCI. Existuje zde jen šest skupin: working,
gundog, hound, terrier, toy a utility, přičemž tibetský teriér patří do poslední z nich.
Historie tibeťanů na Cruftově výstavě není jen čestným přehledem jejích vítězů,
ale může být i sondou do historie tibetských teriérů všeobecně.
Poskytuje nám totiž názorný pohled na vývoj typu tibeťana,
jak se měnil v průběhu desetiletí. Čtenář si může podle fotografií udělat
alespoň rámcový názor na to, co je to "původní typ" a jak daleko se od něj
dnešní výstavní ideál vzdálil. Taky může zvážit, jaký základ má
v současnosti se objevující kritika extrémního a značně sofistikovaného
"amerického" nebo "show" typu tibeťana a proč se ve světě ozývá volání
řady chovatelů i posuzovatelů po dodržování autentického kompaktního
"tibetského" typu.
Tibetští teriéři byli na Crufts vystaveni poprvé v roce 1935,
a to tehdy ještě nikoliv samostatně, ale ve skupině tibetských plemen společně s lhasa apso,
tibetskými dogami a tibetskými španěly.
Vystaveno bylo celkem devět lhasa apso, sedm tibetských španělů, dvě tibetské dogy a čtyři tibetští teriéři.
Zvítězila a titul "Best of Tibetan Breeds" získala zlato-bílá fenka lhasa apso Dorje Pamo,
titul "Res. for Best of Tibetan Breeds" dostal tibetský teriér, pes Thoombay of Ladkok.
Byl to pes narozený v Tibetu, kterého dr. Agnes Greig získala od lamy Buddimana a
poslala jej své matce do Velké Británie.
Samostatně byli tibetští teriéři na Crufts poprvé posouzeni roku 1938.
Bylo předvedeno celkem šestnáct tibetských teriérů, až na jednoho všichni v majetku dr. Greig.
Vítězem se stal tehdy již desetiletý Thoombay of Ladkok (*9.10.1927),
který vůbec v tomto roce anglické výstavy ovládal. Ve fenách tehdy zvítězila Kilonia of Lamleh, jejíž fotografii
však nemáme k dispozici a tak čtenářům nabízíme vítězku následujícího roku 1939, velmi hezkou a typickou
fenku Jana of Lamleh.
V letech 1940-47 se Cruftova výstava vinou válečných událostí nekonala.
V poválečných letech zde dominovali psi z chovu dr. Greig a psi s jejím chovem úzce svázaní.
V některých letech se dokonce tibeťané zřejmě Cruftu vůbec neúčastnili, protože nejsou
k dispozici žádné výsledky.
Pětkrát za sebou v letech 1953-58 zvítězila fena Sukhmaya Quenn,
jejímž otcem byl Mark of Lamleh a matkou z Nepálu importovaná fena Princess Salli.
V roce 1955 se poklidná atmosféra v úzké skupině příznivců tibeťanů kolem dr. Greig radikálně změnila,
když zde zvítězil pes neznámého původu, nalezenec adoptovaný z útulku,
který byl s typicky anglickým humorem zapsán roku 1953
do britské plemenné knihy pod ironickým jménem
Trojan Kynos (tedy "trojský pes" jako kynologická varianta
"trojského koně"). Znalci tibetských teriérů vědí, že tento pes se stal zakladatelem
nové linie Luneville manželů Downey, která pak měla na několik desetiletí ovládnout chov
tibetských teriérů na celém světě.
Až do konce padesátých let na výstavě stále dominovali psi z okruhu dr. Greig. Na fotografii
z té doby se můžete podívat na vítěze z roku 1959, fenu Madam of Lamleh a psa
Puck of Lamleh.
Luneville linie se však úspěšně rozvíjela a začínala se prosazovat i na výstavách.
V roce 1960 se poprvé fena z chovu manželů Downeyových stala vítězkou Cruftu
(byla to Luneville Lady Penelope) a od roku 1963 mizí Lamleh linie
na dlouhá léta ze seznamu vítězů Cruft's.
V letech 1963-1968 zvítězil pětkrát legendární
Luneville Prince Khan, ve své době nejúspěšnější a nejpoužívanější plemeník ve Velké Británii,
kterého najdeme opakovaně ve všech rodokmenech linie Luneville,
neboť na něj byl prováděn intenzivní inbreeding. (Byl mimo jiné držitelem 26 CC a 18 BOB.)
Sedmdesátá léta byla dobou zvyšování obliby tibetských teriérů. Ve Velké Británii stoupaly počty zapsaných štěňat,
tibetští teriéři se začali chovat i v řadě evropských zemí.
Na britských výstavách to byla doba velkých a slavných jmen, která pomohla rozvoji
popularity tibetských teriérů.
V letech 1973-1978 dominovali na Cruftu dva sourozenci, označení roku 1993 v anketě
britskými chovateli za nejlepší tibeťany všech dob, a sice pes
Dokham Cavarodossi of Tintavon (držitel 39 CC, 29 BOB, 6 BIG a 2 BIS na britských výstavách),
který vyhrál Crufts pětkrát za sebou, a jeho sestra
Dokham La Calisto (držitelka 31 CC, 22 BOB a 3 BIG), která zvítězila třikrát.
Syn Calisto Amdos of Antarctica patří se svými 37 CC a 25 BOB k význačným tibeťanům
britské výstavní scény přelomu 70. a 80. let. Zvítězil na Cruftu v letech 1980 a 1982.
Další velkou osobností Cruftovy výstavy byl pes Harliquin of Jemecs,
který zvítězil na Crufts čtyřikrát v řadě v letech 1983-86,
přičemž v roce 1985 získal i BOB.
(Celkem byl držitelem 22 britských CC a 15 BOB.) Přestože svým rodokmenem
je to zástupce anglických Luneville, byl to zřejmě první výrazný představitel
amerikanizujícího "show typu", který pak zejména v 90. letech v britském chovu
přišel do módy.
Zajímavostí je, že Harliquin byl odchovaný ve společném vrhu
chovatelských stanic Jemecs a Alilah. Patřil známé chovatelce Joan Cain
(of Jemecs), která mimo jiné posuzovala tibeťany i na světové výstavě v Dortmundu
v roce 1991. Tato uznávaná posuzovatelka byla anglickým
Kennel Clubem pozvána k posuzování tibetských teriérů i na Crufts 1997,
k čemuž však již nedošlo, neboť v září 1996
tragicky zahynula při autonehodě.
V 90. letech 20. století začaly výsledky Crufts ještě výrazněji odrážet
celkovou situaci v chovu tibetských teriérů ve Velké Británii. Počet vystavovaných
tibetských teriérů již v té době značně přesáhl sto jedinců,
což ukazuje jednak na sílu konkurence a velkou cenu vítězství,
jednak je i důkazem obliby, kterou tibetský teriér získal.
Již od 80. let stále častěji posuzují tibetské teriéry specialisté
na plemeno, většinou význační britští chovatelé tibeťanů.
Výsledky tak často odrážejí jejich osobní vkus -
vítězní jedinci jsou obvykle zástupci typu a linie,
které daný rozhodčí sám chová nebo který upřednostňuje.
Tak jako v celém britském chovu, i na Crufts dominují od 90. let představitelé
chovatelské stanice Araki nebo jedinci, jejichž předkové pocházejí z tohoto chovu.
Za všechny vítěze první poloviny 90. let jmenujme psa Acquisitor of Araki at Tuckles, který zvítězil v letech 1990 a 1994,
fenu Araki Freesia Assets, která zvítězila v letech 1990, 1991 a 1993,
nebo fenu Araki Star Performer, vítězku v letech 1994 a 1995.
Otcem druhé fenky byl americký import Ch. Su-Khyi Kang Rimpoche,
první Lamleh po více než třiceti letech, který byl častěji používán britskými chovateli
a který výrazně zasáhl do britského chovu v první polovině 90. let.
Další z Kangových potomků Araki Hank the Yank vyhrál BOB na Crufts r.1993.
(Tento pes se stal otcem celé řady úspěšných britských odchovů
a byl pak prodán na konci roku 1993 do Portugalska.)
Chovatelská stanice Araki začala od začátku 90. let ve svém chovu systematicky využívat americké
importy, především z chov. stanice Atisha, představující americký typ tibeťana.
Během několika let zaznamenal tento typ, kultivovaný a zmírněný propojením
s anglickými liniemi, na britských ostrovech rozmach a příkladu Kena Sinclaira
následovala řada dalších chovatelů. Na Crufts se výsledný atraktivní show typ tibeťana
objevuje stále častěji od 2. poloviny 90. let a zaznamenává střídavé úspěchy v závislosti
na konkrétních rozhodčích. (Pro zajímavost můžeme uvést,
že na evropském kontinentě je tato linie ve větší míře přijímána zejména v Beneluxu
a Francii, v jiných zemích zatím nedošla většího rozšíření.)
Odrazem celosvětového "znovuvzkříšení" Lamleh linie se stal Crufts v r.1997, kdy poprvé od r.1963
zvítězil na Crufts představitel Lamleh linie. Příznačné pro situaci v britském chovu bylo,
že nešlo o britský odchov, ale poprvé v historii to byl pes importovaný z evropského kontinentu.
(Britští chovatelé jsou většinou k této linii poněkud skeptičtí a chovatelé Lamleh zde tvoří
malou, víceméně uzavřenou skupinu.) Šlo o psa z německého chovu Hotang Heruka of Willowbrae,
jehož majitelkou byla uznávaná chovatelka Judith Smith (Willowbrae),
která žila řadu let v Hamburgu, zapisovala v té době své odchovy do německé plemenné knihy
a měla tedy úzké kontakty s německými chovateli.
Rok 2002 byl pro britskou kynologii svým způsobem přelomový.
V rámci otevírání hranic v Evropské unii byla za určitých, stále ovšem velmi přísných podmínek zrušena
půlroční karanténa a tak se britské výstavy mohly otevřít i pro psy z části evropského kontinentu.
Na Crufts byly pro účast mimobritských psů stanoveny zvláštní podmínky
"zámořské kvalifikace": přihlásit se mohou všichni mezinárodní šampioni FCI
a dále psi, kteří v daném roce získají titul nejlepší pes a fena z juniorů
a z dospělých na konkrétně stanovených výstavách
(např. v Belgii je to Brussels Dog Show, v Itálii MVP Miláno, v Německu Bundessieger Dortmund atd.)
Možnosti poprvé se zúčastnit tak využila německá chovatelka Anke Peine a se svým psem
U'Batang Lamleh von Nama-schu v konkurenci celkem 176 tibetských teriérů získala
jako první cizinka titul nejlepšího psa, přičemž vítězkou plemene se stala původem rovněž mimobritská fena
Toplease Talk of the Town z holandského chovu, importovaná do Británie.
Rok 2003 se stal triumfem pro americký typ, když mezi 180 vystavenými tibetskými teriéry
zvítězil Mikudi Texas Cowboy (BOB) a ve fenách jeho matka Atisha Kimik's Magic Trinity.
Série let 2004-2007 byl vyvrcholením dosavadních úspěchů chovatelské stanice Araki.
Pes Araki Fabulous Willy získal v roce 2004 mezi více než dvěma sty vystavenými tibeťany
nejenom titul vítěz plemene, ale v závěrečných soutěžích zvítězil i ve skupině Utility.
Stal se tak prvním tibetským teriérem v dějinách, který toto prestižní ocenění získal
a mohl se tak jako jeden ze šesti nejúspěšnějších psů Crufts 2004 účastnit boje
o titul "Best in Show". Tento famózní tibeťan byl mimo jiné již v letech 2002 a 2003
nejlepším britským tibeťanem roku a v roce 2003 navíc britským vítězem roku
ve skupině Utility. Vítězství v plemeni zopakoval v řadě let 2005, 2006 i 2007, kdy
potvrdil svoji výjimečnost nejen zopakováním titulu Best in Group, ale rovněž fenomenálním
úspěchem, když získal na Cruft's BEST IN SHOW !!!
Úspěchy tohoto nádherného psa nejsou jenom osobní poctou chovateli,
ale završují zároveň dlouhý a složitý vývoj tibetského teriéra od nepříliš
atraktivního a spíše raritního "exota" až po uznávané a oblíbené plemeno,
kterým dnes tibeťan zcela právem je.
Chcete znát tibetské teriéry - vítěze Cruftovy výstavy v průběhu
celých dějin ?
Přečtěte si
výsledky Crufts v letech 1938 - 2011 !
Oficiální webové stránky Cruftovy výstavy s úplnými výsledky
všech plemen, soutěží BIG a BIS od r. 2000 najdete
na adrese
www.crufts.org.uk
Neoznačené fotografie pocházejí z knih:
Angela Mulliner: The Tibetan Terrier, Oxford 1977.
Tibetan Terrier Champions 1938-1988, TTA 1990.
Emmy Manuel: Your Guide to the Tibetan Terrier, 1984.
| 