Tajný výlet

Podzimní setkání tibetských teriérů na Helfenburku 28. října 2010

Státní svátek jsme naplánovali strávit v kruhu přátel a jejich psů. Výlet byl tajný, téměř do poslední chvíle nebylo známé místo ani program. V upřesnění pak účastníci dostali souřadnice a instrukci - buřty a chleba sebou. Všichni byli lehce zmatení, protože souřadnice našli jako místo v poli .. ano, je to tak, sraz je u pole.

Kromě této malé záhady zůstával i nadále utajený program. Akorát jedni účastníci byli instruováni, protože domlouvali možnost opékání buřtů na hradě Helfenburk, kde byl jejich syn ve stejnou dobu s dětmi tábořit.
Nikdo netušil, že jsme si na ně připravili i malý program. 

Nakonec se nás šťastně sešlo 12 lidí a 9 psů. Počasí od rána jako vymalované. My jsme přijeli brzy ráno a vydali se s Alicí a Jardou Formánkovými připravit jednotlivá stanoviště pochodu za pokladem. Jardu jsme nechali na trati, protože Helfenburk je oblíbené výletní místo a někdo by nám mohl naše plány lehce poopravit.

Po příjezdu posledních účastníků jsme se vydali na procházku, většina nic netušila. Jaké bylo překvapení, když se na prvním stromě objevilo číslo s prvním úkolem:

Úkol č. 1 - CO DO PŘÍRODY NEPATŘÍ

V okolí lesní cesty měly týmy najít předměty, které do přírody nepatří. Psali do předaných notýsků, ale nechávali na místě. Předmětů bylo patnáct, byly viditelné z cesty po obou stranách cesty. Za každý předmět byl jeden bod.
Alice sice trpěla, protože ona věci kam nepatří sbírá a teď je musela rozhazovat. Nakonec to zvládla a házela věci kolem sebe :o) Jardovi se zdálo, že děláme úkol příliš jednoduchý a chodil za námi a předměty poschovával ... Kam? Jo, to jsme netušily :o) Husarský kousek předvedl, když šplhal na strom, aby tam umístil opotřebovaný kartáč na psy.
Takže když jsme šli cestou se soutěžícími, marně jsem některé věci sama hledala. Takže výsledek 10 a 11 byl opravdu skvělý ... no uznávám, že krabice od pizzy na stromě se přehlédnout fakt nedá :o)

Úkol č. 2 - ŠIFRA

Máte tibetské psy, ale znáte také tibetskou kultury, zvyky, náboženství a písmo? Soutěžící si vyzkoušeli rozluštit citát napsaný  tibetským písmem podle nápovědy.
Zkuste si to také:

Úkol č. 3 - CESTA DO NEZNÁMA

Jeden člen týmu byl postaven na start se zavázanýma očima, třikrát jsme ho zatočili dokola a do ruky dostal jednoho asistenčního psa, který ho měl dovést do cíle. Ostatní členové týmu mohli psa posunky navádět, ale ne hlasem.
Tým, který startoval jako první, došel do cíle bez karambolů, i když Káťa si teda stěžovala, že vůbec nic neviděla :o) Za druhý tým startoval děda s Ačkou, která se v zatáčce rozhodla jít za páníčkem do pole. A to byla trochu hoňka je zase nasměrovat na cestu. Nakonec to spolu zvládli dobře a dokonce i rychleji.

Úkol č. 4 - HÁDEJ PÍSNIČKU

Při přípravě této disciplíny jsme se s Formánkovými skvěle pobavili a říkali jsme si, že soutěžící budou dobří, když se jim zadaří. Měli uhodnout a zazpívat písničku na základě pěti indicií. K výběru měli jednu ze čtyř lidových písniček. Klobouk dolů, zvládli to na jedničku. Jedno družstvo uhodlo první, ale vyčerpalo všechny indicie, druhé vyčerpalo jen tři. Super!
A abyste měli představu, co na soutěžní týmy v obálkách čekalo:

Úkol č. 5 - ULOV ZÁŠKODNÍKA

Na stromě čekal na týmy záškodník, který se mám postavil do cesty. Soutěžící ho měli sestřelit. Protože byl velmi odolný, museli se do něj trefit 3x na 10 pokusů. Vzdálenost byla mnou nakonec určena tak daleko, že se nikdo do terče netrefil, zato jedno družstvo sestřelilo 2x a druhé 1x strom ... takže to se nakonec taky počítalo, protože mi bylo teda líto, že se nikdo do panáka netrefil.

Úkol č. 6 - SEBER KAMÍNEK

Na kámen v lese jsme dali kamínek, který měly týmy za úkol sebrat. Obě družstva běžela současně a výhradně pozadu se psem na vodítku. Bylo možné se otáčet a sledovat směr pouze horní částí těla, nikoli celým tělem, pohyb musel být pouze pozadu, ani náznakem bokem (za to byla jedna hráčka diskvalifikována). Postupně běh absolvovali všichni členové týmu, někteří vícekrát stejně jako někteří psíci. Každý "ukořistěný" kamínek se bodoval.

Představte si, co jsme našli v lese ... kokosovník :o)

Úkol č. 7 - HLEDEJ ZVÍŘATA

Tato disciplína byla předposlední. Okolo cesty rozmístil Jarda různě velké obrázky sedmi zvířátek. Soutěžící měli za úkol naběhnout do lesa a přinést kapitánovi na cestu zvířátko. Ale vždy mohli donést jen jedno. To vám bylo rojeníčko rojení a myslím, že snad ňuchali i psi, aby nějaké to zvířátko našli a urvali pro svůj tým bod. Ani netuším, kolik zvířátek v lese zůstalo, ale dohodli jsme se s vedoucím od dětí, že to po nás uklidí.

Úkol č. 8 - NAJDĚTE POKLAD

Poslední úkol nebyl ani moc úkolem. Na týmy čekal vzkaz: "A jste u konce soutěže. Za snahu si jistě zasloužíte všichni odměnu. Ta vás čeká a nemine, ale musíte si nejdříve najít poklad. Vydejte se po cestě zlatých valounků a jistě poklad neminete."
A tak hybaj do lesa ... valounky jsme museli umístit do kůry stromů, protože ve zlatavém listí na zemi vidět nebyly. Během chvile našla Marcela Stejskalová dva valounky, což značilo poklad!!!

A co na soutěžící čekalo? Zahrabaný pytel s obsahem a vzkazem:
"Gratulujeme, našli jste poklad!!!!
Teď si otevřete jednu lahvinku šampíčka a odměňte se za svou snahu a statečnost. I psíkům dejte něco na zub. Poté vyzdobte sebe i psy a nezapomeňte se vyfotit!!!
Vydejte se dál po cestě a až si budete myslet, že jste dorazili do cíle naší dnešní cesty, zakřičte pěkně z plna hrdla 3x HURÁÁÁÁ   a otevřete si na počest toho, že jste to zvládli, druhou lahvinku.
Vyhodnocení soutěží proběhne na konci zpáteční cesty před odjezdem, stejně jako odměny za soutěže.
Bylo nám ctí, děkujeme za vaši odvahu a doufáme, že jste se pobavili minimálně stejně jako my.
Radana a Alice!"

Bouchli jsme si jedno šampíčko - samozřejmě vzhledem k počtu řidičů nealkoholické - a co máme ještě dělat??? Zdobit sebe a psy? A čím? Takže ještě jednou do skrýše a v ní jsme našli papírové kšiltovky pro psy i lidi. Přesvědčit psy, aby si nechali na hlavu narazit kšiltovky, přes které nic neviděli, byl úkol snad nejsložitější ... ale finta, která funguje, protáhnout výřezem v kšiltovce uši ... pečlivě vyzkoušeno na naší Andě i Yushe (obě už to na místě zvládly "bez řečí"). Tak ještě pár obrázků a jdeme dál.
A kam že to jdeme ... no to je přeci tajné :o)
Asi za 300 metrů pochodu po lesní cestě se vynořil cíl naší cesty - hrad Helfenburk. Je to jedno z nejmalebnějších míst, jaké znám, a ráda se tam vracím. I tentokrát tam bylo skoro jako na Václaváku, spousta lidí, dětí a psů ... tak jsme jejich řady rádi rozšířili. Až na něco málo výjimek si účastníci výletu vylezli i s psíkama na věž, odkud je úžasný pohled do okolí (znám z fotografií :o)

A pak už jsme opravdu dostali hlad na opékané buřtíky. Opekli jsme si špekáčky a dostali typ od místního správce hradu na dobrou zastávku ... jak jinak než v restauračním zařízení. Poděkovali jsme za ohýnek, rozloučili jsme se a vydali se zpět. Vedoucí dětí z Kladna vzkázal, že by rád s námi jezdil na výlety, i když nemá psa, že by bral svoje malá dvojčata. Moc se mu líbilo, jak si umíme i jako dospělí hrát.

U aut ještě následovalo vyhodnocení a odměny soutěžícím týmům. Tým, který získal vyšší počet hlasů, dostal obrázek s malbou tibeťáků od paní Majky Broulík, které touto cestou ještě jednou děkuji. Druhý tým byl odměněn polštářky s tibeťáky "made in Radana" a všichni dostali magnetku a diplom. A nasedat, jedem na kafíčko. Že nezůstalo u kafíčka je věc jasná - bramboračka, sýrový talíř a naprosto skvělé palačinky byly krásným završením dne. Příště zase na viděnou ..... dáme vědět kdy a kde!

 

Ceny věnovali:
Obrázky pro vítězný tým - paní Majka Broulík, Kanada (http://www.artmajka.com)
Polštářky pro druhý tým, magnetky, čepice - Ing. Radana Sojková (Legs-Smon TT)
Šampaňské  - Alice Formánková

 
(napsala Ing. Radana Sojková - ch.st. Legs-Smon, foto: Stejskolovi, Bruknerovi, Alice Formánková)

 

>>> Kompletní fotogalerie <<<