Mezi lety 2011-2015 se v chovu tibetských teriérů objevil zvýšený počet nezabřeznutí fen, který dosáhl až téměř jedné čtvrtiny všech krytí. Řada chovatelů se mě pak coby poradce chovu ptala na názor, proč k takové situaci dochází a jak ji řešit.
V prvé řadě je nutné říct, že to podle všeho nebyl jen problém tibetských teriérů, stejnou věc v rámci ČMKU konstatovala paní Vladimíra Tichá (viz článek jmenovaný níže). Jsem přesvědčená, že tibetský teriér jako zdravé, nepřešlechtěné plemeno v podstatě nemá důvod k tomu, aby se u něj vyskytovaly časté problémy s reprodukcí. U jednotlivých případů nezabřeznutí fen, které se stávají, nelze ani vysledovat nějaký společný faktor, který by určil jednu hlavní příčinu tohoto stavu (např. úzká příbuznost, společné zdravotní důvody atd.)
Tento článek si nedělá ambice být hlubokou studií na téma plodnost tibetských teriérů, ale chce hlavně zainteresované chovatele upozornit na některé hlavní možné příčiny nezabřeznutí jejich fenky a pomoci jim tak k zamyšlení a hlavně ke vhodným opatřením k odstranění problému.
V následujícím popisu možných hlavních příčin nezabřeznutí fenky budeme brát v úvahu ty případy, kdy po uskutečněném krytí fenka nezabřezne. (Nebudeme sem tedy zahrnovat případy, kdy ke spojení partnerů při krytí z nějakého důvodu ani nedojde.)
Nesprávně stanovený termín krytí
Již MVDr. Zdeněk Procházka ve své dnes už klasické kynologické příručce Chov psů (Praha 1989) opakovaně konstatuje, že nesprávný odhad tohoto termínu je hlavním důvodem převážné většiny tzv. neúspěšných krytí feny.
U tibetských teriérů je poměrně častým jevem pozdější termín krytí, než uvádí obecná kynologická literatura – často je to až 14. – 16. den hárání, ale úplně vzácné nejsou ani případy kolem 18. dne. Vzhledem k těmto okolnostem je velmi přínosné provedení testů k určení správného termínu krytí (progesteronový test, cytologické vyšetření atd. – detaily najdete v článku Vladimíry Tiché Určení optimálního dne krytí fen na serveru www.veterina-info.cz).
Testy ale nejde brát jako stoprocentní ukazatel, je třeba počítat s tím, že některé vnější okolnosti, jako jsou stres z dlouhé cesty, neznámé a někdy nervózní prostředí při krytí a podobně, můžou způsobit „pozdržení“ nastupující ovulace fenky. Spolehlivým praktickým ukazatelem může být kromě testů také „zkušební pes“ – mnoho psů nemá o fenu, která není v těch „správných dnech“, zájem. Intenzivní vzrušení a zájem o fenu nějakého psa ze sousedství tak může být dobrým ukazatelem k rychlé cestě za krycím psem. (I když to je třeba mít dobře vypozorováno, protože řada psů se zajímá o fenu v jakémkoliv stádiu hárání.)
Skryté infekční onemocnění
To může probíhat bez vnějších příznaků, ale může způsobit dočasnou či dokonce trvalou sterilitu (chlamydie, streptokoky, herpes atd.). Je tedy důležité, aby v případě opakovaného nezabřeznutí fenky bylo provedeno důkladné veterinární vyšetření, jehož součástí musí být i podrobné bakteriologické vyšetření.
Neplodnost feny nebo psa
Může být daná různými vrozenými i získanými zdravotními neinfekčními důvody (úrazy, nádory, záněty atd.). Platí totéž co u předešlého bodu, tedy nutnost důkladného veterinárního vyšetření.
Neodpovídající fyzická kondice
Jednak může být daná nedostatkem pohybu, dále nadváhou nebo naopak podvýživou. Podvýživa nemusí být jenom absolutní, způsobující viditelnou vyhublost, ale také skrytá, daná deficitem kvalitní potravy, obsahující všechny potřebné živiny. To může být způsobeno jak používáním nekvalitních průmyslových krmiv, tak nevyváženým složením doma připravované stravy (např. krmení pouze masem, pouze vegetariánská strava atd.).
Lidský faktor
Neurotický majitel, špatné mezilidské vztahy v rodině, týrání nebo naopak přehnaná „opičí láska“ majitele může přinášet fence dlouhodobý latentní stres, který v některých případech může přinést až problémy se zabřezáváním.
Sociálně biologické důvody
Patří sem především možná submisivita feny tam, kde je v rodině více fen. Přesto, že pes je dlouhodobě domestikované zvíře, může tak vzácně dojít k projevu přírodních zákonitostí, podle kterých mívá v divoké smečce štěňata obvykle jen „alfa“ fena.
„Vyšší moc“
Někteří chovatelé věří všelijakým pranostikám, daným staletými lidovými zkušenostmi, týkajícími se přírodních jevů. Patří sem např. názor, že zvýšený počet nezabřezávání v určitém roce souvisí s tvrdou zimou, horkým suchým létem atd. (O platnosti takových názorů nechci polemizovat, sama o nich nejsem přesvědčená a zmiňuji je zde hlavně pro zajímavost.)
Na závěr považuji za nutné poznamenat, že po roce 2016 se situace v chovu tibetských teriérů v ČR srovnala a počet nezabřeznutí opět poklesl na běžnou úroveň (pod 10%). Nezabřeznutí fenky však je a bude nepříjemnou záležitostí za každých okolností bez ohledu na všechny statistiky. Pokud má někdo ze čtenářů tohoto článku osobní zkušenosti, zná další možné příčiny nezabřezávání fen a chce se o ně podělit s ostatními, uvítáme každý příspěvek.
(Poznámka: článek byl zveřejněn ve Zpravodaji TTC č. 56/2016.)